Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 85 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Návrh na zlepšení komunikace ve firmě
Bednářová, Lenka ; Nečas, Bohuslav (oponent) ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce)
Abstrakt Diplomová práce se zabývá efektivní interpersonální komunikací a komunikací se zákazníky, což je jedna z nejdůležitějších částí marketingu. Diplomová práce má tři hlavní části – teoretickou, analytickou a praktickou. V teoretické části je popsána externí a interní komunikace ve firemním managementu společnosti. Analytická část popisuje firmu Videoklinik s.r.o. z pohledu její činnosti a analýzou identifikuje slabá místa v komunikaci. V praktické části jsou navrženy a doporučeny prvky komunikace pro zefektivnění systému komunikace ve firmě a i navenek a tím zabezpečit nejen prosperitu firmy, ale hlavně zajistit udržení se na trhu.
Návrh systému komunikace ve firmě
Černá, Tereza ; Klech, Jan (oponent) ; Zich, Robert (vedoucí práce)
Diplomová práce analyzuje moderní způsob komunikace v řízení firmy. Vytyčeným cílem je zjistit zásadní nedostatky této problematiky a nastínit případná řešení, která by vedla k posílení slabých stránek – interní komunikace. Diplomová práce je rozdělena na tři hlavní části. V teoretické části popisuji nástroje komunikace, které jsou efektivní pro řízeni obchodně provozní společnosti typu ČEPRO, a.s. Analytická část popisuje společnost z pohledu její činnosti a zavedených nástrojů komunikace. (externí komunikace, interní komunikace, krizová komunikace, komunikace při zavádění nových projektů). V návrhové části jsou doporučeny prvky komunikace, tak aby v rámci stávající komunikace byl vytvořen efektivní návrh systému komunikace ve firmě. .
Otisk
Kašparová, Tereza ; Čermák, Aleš (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Bakalářská práce zkoumá fenomén otisku jako indexového znaku. Důraz klade na zájem o lidskou kůži ("porézní materiály"). Práce si všíma její defekty způsobené rozličnými tlaky, které zaznamenává prostřednictvím černobílé analogové fotografie přenášené pomocí fotocitlivé emulze na stěnu.
Pedagogická komunikace ve výuce odborného předmětu
Novotná, Martina
Bakalářská práce je zaměřena na pedagogickou komunikaci ve výuce odborného předmětu z pohledu žáka na střední škole. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část si klade za cíl vysvětlit pojem komunikace a rozdělit komunikaci na dílčí formy. Popisuje také vztah mezi žákem a učitelem a konkretizuje pravidla komunikace mezi aktéry. Poukazuje na roviny mezi učitelem a žákem na jejich formy komunikace a jak probíhá zpětná vazba. Praktická část práce, zpracovává a vyhodnocuje dotazníkové šetření. Dotazník, obsahoval 15 uzavřených otázek, 1 polouzavřenou otázku a 3 otevřené otázky, které daly možnost respondentům plně vyjádřit svůj vlastní názor. Oslovenými respondenty byli žáci 1. a 3.ročníku maturitního oboru Agropodnikání. Dotazník vyplnilo a zpět odeslalo 40 respondentů, tedy 100 % dotázaných respondentů. Hlavním cílem šetření bylo zjistit názor na způsob komunikace vybraného učitele odborného předmětu ve výuce i mimo ni.
Non-verbal communication of Czech-speaking students of Spanish as 2L.
SÁNCHEZ SÁEZ, Rosa
El choque cultural es un proceso por el que atraviesan algunos de los aprendientes de lenguas extranjeras cuando se sumergen en la cultura extranjera. Los alumnos pueden sentirse desorientados, tristes e incluso pueden llegar a tirar la toalla. Observando este hecho, nos llegamos a preguntar: ?Cuentan los aprendientes con suficientes herramientas para afrontar este choque? Para ello, se propone una encuesta a docentes en la que se analiza el lugar actual en el aula de la competencia intercultural y de la comunicación no verbal. Si tratamos el aspecto de la docencia, es inevitable pensar en el tratamiento de la competencia intercultural y la comunicación no verbal por parte de los manuales. ?Son los manuales guías suficientes para introducir el aspecto de la competencia intercultural y la comunicación no verbal para el docente? La inclusión en el aula de ELE de la competencia intercultural conllevaría un cambio en la concepción de la ense?anza de espa?ol como lengua extranjera: el alumno ocuparía el centro del proceso de la docencia, jugando un papel activo en su transformación en agente intercultural. En otras palabras, el alumno atravesaría un proceso en el que dejaría atrás cualquier tipo de estereotipo o visión superficial de cualquier cultura y vería cómo su empatía evolucionaría. Además, se fomentaría el desarrollo de una actitud crítica por parte del alumno. En el aula de ELE no solo se aprendería una lengua extranjera, sino que el alumno trabajaría en su formación humana: conocería su propia cultura, conocería realmente las culturas ajenas, reflexionaría de manera crítica sobre la realidad y actuaría de manera mucho más empática.
Komunikace s rizikově ohroženou mládeží navštěvující klub Wolf při Salesiánském středisku mládeže v Českých Budějovicích
DVOŘÁKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je zaměřena na způsoby komunikace mezi pracovníky a klienty nízkoprahového klubu Wolf při Salesiánském středisku mládeže v Českých Budějovicích. V této problematice jsme se zabývali identifikací komunikačních problémů a způsoby jejich možného řešení.
Sociální dovednosti adolescentů se zrakovým postižením a jejich vliv na socializační proces
HAVELKOVÁ, Petra
Cílem bakalářské práce bylo představit téma sociálních dovedností a jejich významu pro socializační proces na podkladě teoretických zdrojů. Na bázi teoretických východisek byla provedena komparativní studie se zaměřením na srovnání úrovně sociálních kompetencí, především v oblasti komunikačních schopností, osob s vrozeným a získaným postižením zraku a zhodnocení uvedeného v souvislostech socializačního procesu. Pro naplnění výše formulovaného cíle byla využita kvalitativní strategie, zpracovaná v designu narativní biografie. Data do výzkumu byla sebrána technikou opakovaného hloubkového rozhovoru a analýzou dat z webových stránek organizací poskytujících sociální rehabilitaci osobám se zrakovým postižením. Výzkumný vzorek byl zvolen záměrným výběrem v souladu se stanoveným cílem. Bakalářská práce se zabývá specifiky vrozeného a získaného zrakového postižení a kompenzačními postupy zrakového postižení. Jsou zde popsány specifika komunikace osob se zrakovým postižením. Nevidomí s vrozeným zrakovým postižením mohou mít horší úroveň sociálního porozumění. Nemají potřebné zkušenosti v oblasti nonverbální komunikace a nedostatek porozumění ovlivňuje užívání některých slovních spojení a obratů. Na rozdíl od osob se získaným zrakovým postižením, které mají určité návyky a zkušenosti z doby před postižením, je u jedinců s vrozeným zrakovým postižením patrná ztuhlost mimických svalů, méně výrazné pantomimické projevy, neschopnost navázat oční kontakt a mimovolní pohyby očí i těla, což může vést ke špatnému pochopení komunikace ze strany vidomého. Přestože je v ČR vybudována síť zařízení poskytujících sociální rehabilitaci, kurzy nonverbální komunikace pro osoby se zrakovým postižením nabízí jen jediná organizace, Rozhledna. Tato práce může sloužit jako předvýzkum pro další výzkumné šetření v dané oblasti.
Nošení ozdoby jako performativní akt
Stündlová, Barbora ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Ivan, Michal (oponent)
Pojem nebo fenomén performativity se v různých podobách nebo termínech vyskytuje v mnoha studiích humanitních věd, především v druhé polovině 20. století. Zasahuje do lingvistiky, filosofie myšlení, naratologie, genderových a kulturních studií a dokonce i do epistemologie a etiky. Nejprve se pojem performativity objevil ve filosofii a lingvistice spolu s teorií řečových aktů J. L. Austina, který rozlišil konstativní akty a akty performativní. První typ popisuje situaci, druhý svým pronesením situaci vytváří. J. Derrida pak upozorňoval, že realizace řečových aktů a komunikace nejsou vůbec samozřejmé a že závisí na performování, které udržuje jejich status a identitu. J. Derrida dále ukazuje, že se performativita neprojevuje pouze na literárním poli; říká například, že performativní je i zákon, v tom smyslu, že nastoluje sám sebe řečovým aktem. M. Foucault se zase zabýval rolí performativity v rámci sociálně uspořádané tělesnosti a subjektivity. Performativita jazyka a diskurzu je zásadní i v práci J. Butlerové, která mimo další navazuje na M. Foucaulta nebo J. Derridu a popisuje mechanismy ustavování genderové subjektivity a tělesnosti. Dokládá, že tělo vzniká současně skrze jazykové pojmenování, které rozvrhuje. Butlerová tedy popisuje proces rodové diferenciace jako něco s povahou performativních...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 85 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.